Doposud byla odpověď nejednoznačná, to se však může změnit novelou zákona o spotřebitelském úvěru, která zavádí pro půjčky úrokový strop od úroku 20 %. Novela prošla v letošním únoru ve Sněmovně do druhého čtení, a i když se její znění může ještě měnit, je velká pravděpodobnost jejího přijetí.
Poslanci poslali do dalšího schvalovacího kola návrh hnutí Úsvit, který stanovuje nejvyšší roční procentní sazbu nákladů u těchto úvěrů, takzvanou RPSN. Ta kromě samotného úroku zohledňuje i poplatky a všechny další náklady klienta spojené s půjčkou.
Koalice souhlasí, ale chce úpravy
Nesouhlasí se zakomponováním RPSN do zákona a chtějí, aby maximální sazbu stanovala každoročně vláda svým nařízením. Přimlouvá se také za omezení často likvidačních sankcí za nesplácení půjček. Dalším pozměňujícím návrhem je, aby už nebylo možné využívat rozhodčí doložky s přímou vykonatelností, budou-li smlouvy uzavřeny v rozporu se zákonem.
Podle zákonodárců hnutí ANO nabízejí „šizuňkové“ finančně nevzdělaným lidem zdánlivě výhodné půjčky. Později je ale vydají do rukou exekutorů, protože díky vysokému úroku, poplatkům a nákladům na vymáhání jsou tito lidé neschopni půjčku splácet.
Půjčky by zřejmě zlevnily
Banky a levnější nebankovní poskytovatelé by zlevnění půjček ustály, ovšem pro dražší poskytovatele by to znamenalo konec jejich podnikání v ČR. Stát bude ale muset zpřísnit kontrolu šedé zóny poskytovatelů půjček. Hrozilo by totiž, že poskytovatelé sice sníží RPSN na požadovanou hranici, ale o to více zvednou poplatky, které do RPSN zahrnuty nejsou (např. penále z prodlení či poplatky za upomínky). Dalším rizikem je, že finanční instituce přestanou půjčovat méně bonitním klientům. Zisk při nižším úroku totiž nevyrovná zvýšené riziko.
Obtížné prokazování lichvy
Za lichvu se považuje nepřiměřený zisk, kterého poskytovatel dosáhne díky přemrštěnému úroku a podvodně narafičeným sankcím. Zákon sice považuje lichvu za trestný čin, jehož se dopustí ten, kdo vědomě zneužije rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti nebo rozrušení žadatele o půjčku. Problém spočívá v tom, že zákon nestanoví konkrétní výši půjčky a úroků, která může být označena za lichvu. Proto je stále velmi obtížné lichvu u soudu prokázat. Pokud se k tomu soudy už odhodlají, učiní tak až když úroky dosahují k 70%.
